AKTUALITY A POZVÁNKY
Členská schůze LKPB se koná v pátek 2. listopadu 2018 ve 14 h v restauraci Park ve Frýdlantě n./O.
Rozdáme si naše almanachy 2018, oslavíme dvoje životní jubilea, určitě přijďte, zve předsedkyně.
Říjnová schůzka členů LKPB proběhla ve Zvonilce - zábavném dětském centru, kde jsme našli "azyl" v čase právě probíhajících komunálních voleb.
Za účastníky Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek na Martinské poetické jeseni 2018 děkujeme Táni Sivové a členům Durie mnohokrát za páteční milé přijetí v Martinské knihovně a pak za úžasný program, který pro všechny literáty připravili v Turanoch.
Toto setkání opět potvrdilo ladění na stejnou strunu múzy poezie a duševna celkově, což je tolik potřebné pro další všední dny každého z nás!
Nechť vás všechny hřeje u srdce pocit, že jste připravili tak krásné zážitky spoustu lidem!
Budeme věřit, že i MPJ 2019 bude neméně přitažlivější!
Srdečně Dajana Zápalková, předsedkyně LKPB Frýdek-Místek
V pondělí 10. září se dožívá vzácného životního jubilea (97) naše členka Olga Tlučková. Do Sedlišť na Bezručovu vyhlídku, kde probíhaly Lašské slavnosti, jí přišla popřát za všechny členy LKPB předsedkyně Dajana Zápalková! Blahopřejeme!
Členská schůze LKPB proběhne v říjnu v pátek 5.10. ve 14 hod. v rest.Park ve Frýdlantě n./Ostr. Určitě přijďte, program dle plánu práce. Všechny srdečně zve předsedkyně.
hlava vzhůru nohama
suším se vodou, smáčím v seně
(a vůbec – tápu v hygieně…)
všechno je jaksi
ěuǝɔáɹqo
večer se svlíknu z pyžama
(mě láska už není neznámá!) -
hlavu mám
ɐɯɐɥou nɹůɥzʌ
a nahý vyjdu před barák
(myslíte… blázen? - je to tak!)
všechno mám totiž
ʞɐdoɐu
a rozběhnu se podél pole…
(v srdci díra jak od pistole)
nohama běžím
ǝlop noʌɐlɥ
Hlava vzhůru nohama
Asi si říkáte – co to je za nesmysl ! Ne, není, je to název nové knihy básní Zdeňka Hledače, člena Literárního klubu P.Bezruče, kterou vydalo nakladatelství Nová Forma.
Zdeněk Hledač – básník, textař, jak sám o sobě píše – bezdůvodný optimista mírně zasmušilé povahy, milovník kaváren a cukráren ve svých verších vykresluje život, jak jde ze dne na den – co se děje, koho potká, ale hlavně si všímá žen. Když už se tedy setkali, co na to jeho tělo – záblo ho tělo, on sám jí vaří čaj…. Autor dokáže mistrně popsat své pocity, nepřibarvuje situace, které prožívá. Vypisuje se ze své samoty, nezávislosti, svých prohrách, ale i o laciných botách, promlouvá ke čtenářům. Těchto více jak sto básní jistě stojí za přečtení.
A právě tato kniha Hlava vzhůru nohama byla pokřtěna na schůzce literátů první zářijový pátek ve Frýdlantu n./O. Kmotry knihy byli literární kolegové Zdeňka Hledače – Dajana Zápalková a Milan Pastrňák, kteří knize popřáli úspěch u čtenářů, pro něž by tyto básně měly být uvolněním a odreagováním od každodenního shonu. Snad je přiláká k předčtení velice zdařilá obálka knihy, kterou navrhla Barbora Franková.
Zmiňovaná schůzka literátů byla slavnostní nejen tímto křtem knihy, ale zavítal mezi přítomné host, spisovatel Antonín Szkandera, který žije v Místku. Vydal již sedm knih, většinou z rybářského prostředí. Nyní zde prezentoval ukázky ze svých nových povídek, které opět nezklamaly svoji barvitostí, přiblížením „zážitků a situací od vody“.
Co říci ke schůzce literátů z pozice předsedkyně literárního klubu?
„Jsem ráda, že pod Beskydami se najdou lidé, kteří píší, ať už básně, prózu, vykreslují ve své tvorbě zdejší lidi, přírodu, život. A že kolikrát se pustí do legračních žánrů, názvů, pojmenování? Je to jen dobře, nelze být jen upjatý a šlapat v jednom rytmu. Je třeba si i „vyhodit z kopýtka“. Děkuji vám všem, milí literáti, že toto vše dokážete a snad občas i potěšíte milé čtenáře!“
Dajana Zápalková
Křest knihy Emilky Kozubíkové.
V pátek 7.září 2018 se koná ve 14h v rest. Park ve Frýdlantě n./O. členská schůze LKPB. Rozdáme si Zrcadlení, jinak průběh schůzky dle plánu práce. Na čl. schůzce budeme mít hosta: spisovatele Antonína Szkanderu nenechejte si ujít!
Všechny literáty zve předsedkyně Dajana Zápalková
Odešla básnířka a prozaička Marie Pěluchová
Pátek 13. července přišla smutná zpráva: ve věku 72 let odešla z tohoto pozemského světa básnířka, prozaička, naše literární kolegyně Marie Pěluchová. Zarmouceni touto nečekanou událostí, jsme si každý z nás promítali společné chvíle s touto milou ženou, vytahovali z knihovniček její sbírky básní, ale i prózu a četli si vše, co napsala.
Marie Pěluchová se narodila v Kladně, na Ostravsku zakotvila po studiích na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde též poznala svého manžela. Bydleli v rodinném domku na Nové Vsi u Frýdlantu n./O. Celý svůj profesní život pracovala na VÚHŽ Dobrá jako výzkumná pracovnice, tato práce ji naplňovala. Vedle své práce a starost o rodinu přece jen našla čas na své koníčky. Snad tím největším únikem z reality jí bylo psaní. Velice často a ráda se nechala unášet múzami, aby z jejího pera vzešly básně prodchnuté láskou k přírodě a rodině, vzpomínkami na své blízké. Ve verších hledala jistotu, která přece někde musí být….snad tady blízko – ve stromu, jeho dřevě, v prostém žití se střídáním ročních období.
Nepsala jen básně (básnická sbírka Listy tichých dní, 2003), v posledních letech to byla i próza, detektivní román (Kletba prstenu2011), ze kterého měla velkou radost. V rámci svých literárních aktivit dělala dopisovatelku časopisu TAJEMNO. Všechny její literární počiny ji dovedly v roce 1999 do Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek, jehož byla členkou až do posledních dní svého života. Svými básněmi obohacovala interní časopis Zrcadlení, Beskydský kalendář, její verše se objevovaly ve vydávaných klubových almanaších, ale i v Almanaších české poezie. Ta její poezie vždy byla prosáklá domovem, ač pocházela z Kladna a žila dlouhá léta zde pod Beskydami. Vždy se ve verších ráda vracela do Jizerských hor na pole, stráně s dechem mateřídoušky. Tam Marie v podhorské chaloupce trávila se svými rodiči každé prázdniny a i po letech se do “svého“ kraje ráda vracela.
Do jejího životního štěstí ale zasáhla krutá nemoc. Statečně s ní bojovala, ale nedokázala ji porazit. Její smrt nám navždy zanechala v srdci smutek a pocit beznaděje.
Přestože od nás odešla, nikdy na ni nezapomeneme, naše srdce jsou plná vzpomínek na společné okamžiky, i na její svědomité plnění životního poslání. Naší milé a pohodové literární kolegyni, zesnulé Marii Pěluchové věnujeme tichou vzpomínku a děkujeme jí tímto za všechny šťastné chvilky, které jsme s ní mohli prožít. Její životní vlak právě dorazil do cílové stanice a ona věděla, že se jím už nelze vrátit zpět.
Marie Pěluchová: Životní vlak
Životním vlakem nelze
navracet se zpět,
abychom opět mohli
bez omylů projíždět.
Ve stanicích svátečních
zdržet můžem se jen chvíli.
Však kolikrát tyto okamžiky
tmavé tunely vyjasnily.
Životní vlak uhání,
někdy i vykolejíme.
Pro všechny platí stejný řád,
jen někdo vystupuje dříve.
Za členy Literárního klubu P.Bezruče: Dajana Zápalková
.jpg)
V pátek 3. srpna 2018 se koná členská schůze LKPB ve 14h v rest.Park ve Frýdlantě n.O.Vezměte s sebou básně do Zrcadlení nebo pošlete Ivaně Návratové. Určitě přijďte! Krásné léto plné sluníčka vám všem přeje Dajana
Literáti měli na schůzce hosta
Po velké květnové akci literátů Beskydská lavečka 2018 se život klubu vrátil do normálních, zaběhnutých kolejí a v pátek 8. června 2018 se sešli na své pravidelné schůzce v restauraci Park ve Frýdlantě n. O.
Hodně se hodnotila Beskydská lavečka, byly vysloveny chvály, poděkování, ale též padla i kritika. Co si budeme povídat, vždy je co vylepšit, nač se více zaměřit atd… Předsedkyně apelovala na další činnost, která klub čeká, na vydání dalšího čísla interního časopisu Zrcadlení, celostátní akci Den poezie, jehož se klub zúčastňuje, na vydání almanachů jednotlivých členů a též Beskydského kalendáře s básněmi členů a kresbami, tento rok s obrázky členky LKPB Elišky Reskové. Z výčtu je vidět, že je akcí hodně, a co je hlavní, je očekávána tvorba – básně či próza od členů klubu. Proto je třeba nechat se inspirovat – třeba na dovolené nebo pěknou vycházkou či nevšedními programy, které léto nabízí. Pak už se verše posypou samy, jen je třeba dát je na papír!
Obohacením schůzky byl jistě Zdeněk Lasák ze Starých Hamer, zajímavý člověk, jehož předkové byli učiteli na Grúni a ve starých Hamrech. Přivezl nám ukázat spoustu dobových fotografií z alb jeho babičky, krásně zrenovovaných, zachycují jeho praprarodiče, prarodiče, stavení v osadě Kavalčanky, Grúň, to už se jen tak kde nevidí! Pan Lasák už tato fota vystavoval na čtyřech vernisážích v našem regionu, z těchto materiálů se mu podařilo vydat vlastním nákladem knihu Mozaika.
„Protože jsem se na Starých Hamrech narodil, dlouho tam žil, poznával jsem místa zachycená na fotografiích, které nám přinesl ukázat pan Lasák. Oživil jsem si své mládí, minulost, jejíž některé okamžiky byly s budováním přehrady Šance dosti trpké,“ vzpomínal František Gistinger, člen literárního klubu. I další literáti zasypali svého hosta dotazy, na které on rád odpověděl.
Předsedkyně hostu Zdeňku Lasákovi poděkovala za zajímavou návštěvu na členské schůzce literátů a věří, že se s fotografiemi pana Lasáka veřejnost setká na některé jeho další vernisáži. Kde a kdy to bude, to záleží asi na kulturních institucích regionu. Dajana Zápalková
