AKTUALITY A POZVÁNKY
Protkaná země Bohumíra Vidury je na světě
Před koncem roku 2021 spatřila světlo světa z nakladatelství Moravapress dlouho očekávána útlá knížka poezie Bohumíra Vidury z rázovitého ostravského regionu s názvem Protkaná země. 48 básní s tématikou „Černé Ostravy“ je zde řazeno do dvou oddílů – Z hlubin a Po šichtě.
Jak autor vnímá město, kde okna zabili prkny a paprsek slunce nepronikal, i když na římsách kvetly pelargonie? Toulá se úzkými uličkami, nad nimiž šlehala struska, do oken svítily plameny z hutě. Ocelové město se choulilo pod těžními věžemi pod kouřovou clonou, voda v řece černá jako bota tekla do moře ze zajetí komínů. I přes tvrdou práci dokázaly těžké mozolnaté ruce havíře laskat ňadra žen a vykřesat vášně, co dotýkaly se mnohdy hvězd… A v sídlištních hospodách cinkaly půllitry, slovní třenice rozvášněných tváří havířů s prachem v očích byly častými obrazy města.
Nad Ostravou kdysi …
Vozíky s uhlím
bloudily vzduchem
ve větru i dešti
v lanovém převisu
nad městem jako přelud
z hlubin do nebe
vezly i duše
co chtěly se vznést
z prachu blíž slunci
občas ukáplo černé krve
na zvrásněnou zem
aby probouzela k životu
třeba i po kapkách
v půllitrech co cinkaly o sebe
v mozolnatých rukách
v hospodách pod haldami.
Ve druhém oddíle knížky – Po šichtě - je vykreslen obraz tehdejší Ostravy, když zrovna havíři nefárali. Co dělali? Srocovali se jako vrány před hospodou po noční šichtě, aby spláchli prach. Jsou zde vykresleny i jiné postavy – pradleny, co hnětly oděvy svých mužů, trumpetista, z jehož těžkých prstů zněly marše i valčíky, ale i jiní tvrdí Ostraváci, co na „rezavém vůzku“ vozí železo a takto získané peníze utopí ve vodce či s přítulnými ženami. Jsou to lidé „volní jako ptáci“, žijí si svůj život navzdory běžným zvyklostem.
Bohumír Vidura svými verši složil poklonu Ostravě, kde prožil část svého života. Jistě jimi osloví mnoho Ostraváků, ale i dalších čtenářů, kteří znají toto „naše Ocelové město“ či jak on jej nazývá – „Protkanou zem“ - jako území černé, špinavé, rázovité město hald, komínů a těžních kol… Věří také, že vítr zavěje a rozežene šedé mraky a okno zase bude moci býti dokořán, budou dokonce bít zvony pro hodinu H i bujnou kratochvíli … (báseň Hodina H).
Již se tak stalo – dnešní Ostrava vzkvétá, je k nepoznání - ostatně o tom svědčí zapojení se do soutěže Evropské hlavní město kultury (v r. 2015). Co na tom, že tento boj s Plzní prohrála? Realizuje své „zelené“ projekty, aby se zde všem žilo dobře. Dajana Zápalková
.jpg)
Prosincová schůzka literátů, která se konala v Knihovně Baška, byla zpestřena programem, a sice - družina lašského krále spolu s Olgou Szymanskou předvedla pásmo sestavené ke 100. výročí narození Olgy Tlučkové - zakládající členky LKPB. Děkujeme protagonistům za nevšední zážitky s možností zavzpomínat si na členku klubu, na její verše, život. Vše propojené lidovými písněmi vytvořilo neobyčejně zdařilý celek, jež vytvořil věrohodný obrázek této lidové básnířky. Děkujeme!
.jpg)
Vážení literáti,
protože v rest.Park mají omezenou pracovní dobu (jen do 15h) díky covidovým opatření, členská schůze LKPB se proto v plánovaném termínu 7.12. uskuteční od 15.30h v knihovně Baška.
prosím o potvrzení účasti, abych mohla zajistit alespoň malé občerstvení.
Děkuji za pochopení. Těším se na všechny! Opatrujte se, držte se!! D
Pozvání na členskou schůzi LKPB, která bude zároveň valnou hromadou, jež se dle Stanov klubu koná co 2 roky-.úterý 7.12. 2021 v rest. Park ve Frýdlantu n./O. Proto je účast všech nezbytně nutná!! A čeká nás i vánoční překvapení, takže si jej nenechejte ujít! Rozdáme si klubové kalendáře.Těší se na vás všechny - předsedkyně.
Den poezie s literáty
Knihovna a Šenovské muzeum se ve středu 10. listopadu stalo hostitelem Literárního klubu Petra Bezruče (LKPB), aby se společně připojili k festivalu Den poezie. Ten již 23 let pořádá Společnost poezie a původně jeden den, který připadal na 16. listopad u příležitostí připomenutí narození českého básníka Karla Hynka Máchy, se postupně rozrostl do čtrnáctidenního festivalu. Podílejí se na něm nejen básníci, ale i umělci z řad herců, zpěváků, studenti škol, knihovny a mnozí další. Společnost poezie pro svůj festival vyhlašuje každý rok téma. Tím se stala pro letošek Božská komedie jako symbol 700. výročí od úmrtí italského básníka Dante Alighieriho.
Program, který členové LKPB a Knihovna v Šenově připravili, byl opravdu pestrý. Kromě členů literárního klubu, kteří sestavili pásmo ze své tvorby, jež bylo stěžejním bodem poetického podvečera, vystoupili i hosté z blízkého okolí Šenova. Dalibor Sládek, začínající autor, představil svou knižní prvotinu. Pozvání přijala také básnířka a výtvarnice Božena Tyrlíková Horáková, která spolupracuje se šenovskou knihovnou a nebrání se ani spolupráci s Literárním klubem Petra Bezruče. O hudební doprovod se postarali Vladimír Randy Kuchař a Ivo Kroček. Největší poděkování patří Simoně Slavíkové, která se uspořádání této akce zhostila na výbornou, jak ocenili kolegové LKPB a především diváci, kteří si tuto akci vychutnali plnými doušky.
Žijeme ve složité době a každý z nás musí čelit mnohým současným nástrahám, který všední život přináší. Ale v prostorách Šenovského muzea se v listopadový podvečer linula příjemná atmosféra, která potěšila nejednu poezii nakloněnou duši. Literární klub mimo Dne poezie pořádá spoustu podobných literárních akcí. Přijďte někdy mezi nás. Jste zváni! Pavlína Kollárová
Byli jsme při tom…
Modrý salónek místecké knihovny 9. 11. 2021 – v pořadu Křídla představila družina lašského krále Zdeni Viluše Krulikovského s Olgou Szymanskou osobnost našeho regionu, lidovou básnířku Olgu Tlučkovou.
Pořad byl připraven k nedožitým 100. narozeninám této básnířky, která byla i členkou Literárního klubu P. Bezruče Frýdek-Místek a Matice slezské.
V pásmu s údaji o životě Olgy Tlučkové se prolínaly její básně s hudbou a písněmi. Přítomní hosté tak zavzpomínali na autorčiny vtipné rýmovačky, ať již v lašském nářečí nebo spisovné češtině zobrazující jednak vzpomínky z mládí, ale i nešvary naší společnosti. Její básnické sbírky: Sklodanky, Z našeho kraja (2006), Rýmovačky (2000, 2006 – 2. vydání), Po našimu, Slezsko – jedna báseň (2011), Bruzovice aneb básničky z mojeho kraja (2011)a desítky almanachů s jejími básněmi zůstanou trvalým dědictvím pro příští generace.
Text a foto: Dajana Zápalková
Literáti se mohou pochlubit svými almanachy
Almanach – útlá brožurka formátu A5 převážně o dvaceti stránkách obsahující básně či prózu, mnohdy obojí, ozdoben barevnou, tématicky zaměřenou obálkou, uvnitř s kresbami či fotografiemi – tak by se daly charakterizovat dílka členů Literárního klubu Petra Bezruče (LKPB).
„Těch literátů, kteří se rozhodli vydat si almanach i letos, je patnáct, v šestnáctém je výběr poezie z literárního webu, kam posílají své příspěvky „psavci“ z celé republiky. A to je, myslím si, slušná prezentace práce klubu za uplynulý rok,“ podotkla předsedkyně LKPB.
Celkově na 440 stránkách najde čtenář básně různé tématiky – od lásky, běžného života, i zajímavé náměty z cest, ekologie, vnímání vesmíru. Próza pak vykresluje příběhy, které se udály, které literáti sami prožili. Jsou to mnohdy události, které je třeba ukotvit na papír a nenosit v hlavě – předat je dál.
V básních se setkáte převážně s volným veršem, v próze možná překvapí i naše slezské nářečí. Už jsem vás dost nalákala k tomu, abyste si almanachy v dlouhém zimním večeru otevřeli a začetli se? Pak jsou k zapůjčení ve frýdecké knihovně a přeji příjemné počtení! 
Další kniha Pavla Grygy - Tichá voda je na světě
V pořadí patnáctá kniha Pavla Grygy, člena Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek, datována do roku 2021 s názvem TICHÁ VODA, je autorem trochu netradičně sestavená. A sice – první část obsahuje informace o místech – továrnách, závodech aj. zaniklých objektech na uvedené strouze, která se line Frýdlantem n./O. v délce tří kilometrů. Jsou to fakta, která mají připomenout čtenáři starý i nový Frýdlant, proložená básněmi k danému místu a zároveň fotografiemi, jenž mapují uvedenou lokalitu a ještě více umocňují zobrazení a její stav v dnešním čase. Celkem šestnáct zastavení Tiché vody od stavidla na Nové dědině až po její návrat do řeky Ostravice v Pržně, mají zachytit její význam pro industriální rozvoj Frýdlantu n./O. převážně ve 20. století.
V druhé části nazvané NOVÉ ŠTĚSTÍ se nám Pavel Gryga už představuje ve svých básních tak, jak jej známe – lyrickými básněmi s vázaným veršem, které se dotýkají života, přátelství i lásky. Našel nové štěstí na rozcestí, na Borové, po prožitých osobních životních peripetiích se odrazil ode dna a … „srdéčko jeho láskou opět marodí…“. Uvědomuje si, že štěstí je jenom vzácný host, je proto třeba vážit si jej. Stejně tak lásky v pozdějším věku, které je třeba děkovat. Jak? Třeba sněženkami, hyacintem, fialkou (básně Hyacint, Fialka). Nemůže nevzpomenout na své mládí (Učitelé, Spolužáci po 45 letech), na své lásky k děvčatům, ale i k beskydské krajině (Balada o děvčeti, Z beskydských luk, Milované Moravě). Ve svých básních dokáže mistrně vykreslit krajinu s šedými mraky, loukami, potoky, s labutěmi v ledové tříšti, s barevnou duhou i sluncem vysoko nad horami. Uvědomuje si ale, že mnohé naše pozemské konání je dílem osudu a s přibývajícím „stříbrem na skráni“ nám zbývá jen čekání…. (Setkání s osudem). V závěrečném verši celé sbírky - /Krátký je lidský věk /já toužím po životě /ať chutná jako pelyněk/ - autor děkuje lidskému bytí, životu, i když přichází nemoc a srdce bije na poplach.
Popřejme Pavlovi Grygovi „nové štěstí“, radost z každého prožitého dne i z právě vydané sbírky, která určitě osloví regionální patrioty pro svá mnohá, možná už dosti zapomenutá, fakta. A samozřejmě – poetičnost básní ocení především milovníci vázaného verše. Ničím nerušené počtení! Dajana Zápalková
Svatava Mášová:
Přes menší vady, kdy některým interpretům nebylo rozumět, mám celkově výborný dojem.
Obdivuji paní Dajanu Zápalkovou, která opravdu zapáleně vede po celá léta literární klub. Její básně jsou zajímavé a při recitaci i mluveném slově v úvodu má skvělou výslovnost.
Upoutaly mne taky verše paní Žofie Zejdové - i její přednes.
Velmi sympatičtí jsou manželé Valáškovi a zažitek z nemocnice po mrtvici pojali oba velmi optimisticky.
Obdivuhodný byl i pan František Gistinger, který své verše recitoval s takovým vnitřním prožitkem, že mu člověk věřil každé slovo.
Libuše Matysíková:
Byla to úžasná prezentace literárního klubu! Lze smeknout klobouk nebo gratulovat.
Pan Vidura - jeho básně bývají pěkné, jeho recitace to ničí. Není to škoda?
Jana Ptacek - příjemně současné básně s pěknou češtinou. Zvýraznil je tvůj profesionální přednes.
Zdeněk Hledač - to jsem si začala psát i názvy básní. Přednes výrazný, velmi dobrý, milé vysvětlení v básni "Prý píši vulgárně", proč to dělám? Protože vám lidem naslouchám, i když o mě nevíte.
Je to sice "odůvodnění, ne každý to musí brát za správné a vyhovující.
Ostatně, ono je těžší vyjádřit něhu a vztah nevulgárně. Je to věc názoru. Stavba jeho básní je solidní, za vulgarity by se schovávat nemusel.
Žofie Zejdová - profesionální přednes, pěkné a milé básně, originalita.
Pavel Gryga - četla nebo přednesla Jarmila Kalinová
- profesionální přednes, v tomto pojetí básně ještě více vynikly
Marie Starová - profesionální bezchybný přednes s přehledem a klidem, hezká četba, uplatnila by se i v rozhlase
Valáškovi - pěkná četba, paní Valášková měla zpočátku trému, ale zvládla to se ctí...
Pan František - přednes má dobrý, na svůj věk až velmi dobrý
Pavlína Kollárová - profesionální přednes básně podtrhl...
Milan Pastrňák - čte Žofie Zejdová - profesionální přednes!
Dajana - básně s originálními tituly, kvalitní přednes.
Radka Semorádová:
Moc pěkné a nejvíce se mě líbí ten pan František Martin, přednášel bez čtení a byl hrozně milý, krásně to prožíval !
Jinak krásná práce, závidím.
Akční literáti i během „covidového“ roku
Snad již odeznívající pandemická situace nepřála celkově spolkové činnosti a nemožnost scházení se na členských schůzkách se dotkla i členů Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek (LKPB). Ti však nezoufali a dokázali se s tímto omezením vypořádat po svém. Ptáte se jak? Psali básně, prózu, ale též malovali, fotili, vydávali knihy, natáčeli CD… ano, to vše se podařilo udělat.
Naposledy se sešli v prosinci roku 2020, od této doby to nebylo možné. Až nyní, po větším rozvolnění se setkali na své „základně“ – v restauraci Park ve Frýdlantě n./O. Pravdou je, že nemohli přijít všichni, ale to „zdravé jádro“ rokovalo, probralo, co bylo třeba, plánovalo další akce, protože věří, že vše to špatné je již za nimi a bude jen lépe. Jakýmsi obrazem jejich snažení je autorský web https://literatinawebu.webnode.cz/, kde se můžete seznámit nejen s pracemi členů Literárního klubu Petra Bezruče, ale najdete zde příspěvky básníků a spisovatelů z celé republiky, ze Slovenska a dokonce i od jedné členky z Austrálie. Správkyně webu Pavlína Kollárová svým mravenčím úsilím - neustálým motivováním k tvorbě - vyhlašováním nových témat, námětů tak vzbudila u pisatelů (a snad i čtenářů) nebývalý zájem. A to je jistě potěšující.
Dále bylo několik členů klubu pozváno do živého vysílání radia Krajan a velice dobře se poslouchá uznání z úst aktéra těchto pořadů IAm Anděla, že: „Členové Literárního klubu Petra Bezruče jsou největší líhní básníků v republice!“ Za uplynulý půlrok vydali Bohumír Vidura, Pavel Gryga a Emilie Kozubíková své knihy a na červnové schůzce se křtilo audio CD Simony Slavíkové Náhoda na víně – jedná se o soubor deseti příběhů, které mají společného jmenovatele – náhodu. CD bylo nahráno v ASI Studiu Michala Smolana za spolupráce Vladimíra Randy Kuchaře a Martina Bernatíka. Našemu členu Zdeněku Hledačovi věnoval Literární spolek knihovny Václava Čtvrtka Jičín velkou část časopisu ČAJ k představení jeho básní a literátka, malířka Dagmar Molinová vystavovala své obrazy v Minigalerii knihovny Baška. Na schůzce se vzpomnělo i životních jubileí členů klubu, ale i těch, kteří odešli navždy z tohoto světa.
A jaké jsou plány? Veliké! Ještě pro tento rok – oslava Dne poezie, účast na mezinárodním setkání literátů ve slovenském Martině, příprava klubových almanachů k tisku, nástěnného kalendáře, ale i dalšího čísla interního časopisu Zrcadlení.
„Těším se vždy na další naši schůzku, kdy probereme nejen naše psaní, ale též vše možné - co se děje doma, ve světě… Oslavíme společně narozeniny, křtíme knihy. Jsem rád, že mohu být platným členem takové správné, tvůrčí party lidí,“ vyjádřil se k činnosti zakládající člen Literárního klubu P. Bezruče František Gistinger. Dajana Zápalková
Naše členka Dagmar Sofie Molinová vystavuje od ledna své malby, smalty, enkaustiky v Minigalerii knihovny Baška. Prohlédnout si ji přijeli i pracovníci Knihovny a Muzea Šenov a bylo rozhodnuto, že tato výstava s názvem Střípky dění bude mít své pokračování právě v Šenově!
Dvě knihy literátů z Beskyd vyšly ještě v minulém roce
Členové literárního klubu Petra Bezruče Frýdek -Místek Pavel Gryga a Bohumír Vidura si nadělili pod vánoční stromeček krásné dárky, a to vlastní knihy, které se jim podařilo ještě v závěru roku vydat.
Pavel Gryga si udělal radost v minulém roce už podruhé, kdy po březnových Vzpomínkách a sonetech spatřila světlo světa jeho již patnáctá kniha Básně života. Autor zůstává i tady věrný svým tématům – vrací se do svého dětství, vzpomíná na děvčata, své lásky, prostor dává i mamince a dřívějším časům. Z jeho veršů se dá vyčíst, jak se kdysi žilo na vesnici, jak vypadala stavení se stodolami, dílnou, kolem stavení sad, stromy. Tyto vzpomínky se vracejí i po létech a zůstávají v nás do konce života. Nezbytný prostor v autorových básních zaujímá opět beskydská příroda v každém ročním období, která jej na svých procházkách (mnohdy s fotoaparátem) stále něčím překvapuje, vždy ho něčím zaujme. Vázaným veršem vykresluje její krásu. V knize jsou zařazeny i Verše důvěrné, které vznikly pod tíhou bolestných událostí, jež autora hluboce ranily. Konec knihy patří Povídání z Beskyd, kdy Gryga vzpomíná v próze Ondráše a jeho poklady, beskydské horaly a tichý kopec Smrk. I tady využívá verše k dokreslení zbojníka Ondráše, poslední české vesnice na česko-polském pomezí – Hrčavy. Pojďte se tedy toulat verši s autorem knihy Básně života Pavlem Grygou.
Protipólem tvorby Pavla Grygy je kniha Bohumíra Vidury Úder do bubnu. Tato útlá knížka o 71 básni, jež jsou psány volným veršem, nás nutí k zamyšlení, mnohdy burcuje k prožití života se vším všudy. Básně oplývají reálnými prožitkovými tématy, kdy si autor všímá třeba rukou, tónů, kterými se nechá unášet. Vnímavý čtenář zaregistruje i poměrně dynamické nádechy veršů – Pádící voda, Rány z milosti, Souboj dobra a zla, který vyúsťuje do ústředního motivu sbírky – Úderu do bubnu. Jakéhosi zklidnění lze zaznamenat v posledním oddíle sbírky, kdy dochází k pomyslnému smíření s nenaplněním ideálů života. Ale jak sám autor píše: „Nelelkuje a nehřeší, ale z útržků tvoří básně….“.
Dajana Zápalková, předsedkyně LKPB
Almanachy 2020
-vydalo 19 členů, almanachů celkem 20 (Zápalková 2 – básně i prózu), formát A5, obálky na křídovém papíře – barevné, ostatní stránky dle volby autora;
tisk: Tiskárna Kleinwächter holding, s.r.o. Frýdek-Místek
Almanachy celkem stran: 467 průměrná cena za almanach: 37 Kč
Próza: 10 almanachů Básně: 9 Básně i próza: 1
Almanach Den poezie v Pobeskydí 2019, 2020
Český rozhlas Ostrava natočil se zástupci literátů a odvysílal 19. 11. 2020 reportáž ke Dni poezie, kde je především zmiňováno, jak se literáti vypořádávají s koronavirovou dobou.
Odkaz:https://program.rozhlas.cz/…-19
Tisk: Tiskárna Kleinwächter holding, s.r.o. Frýdek-Místek a MG PRESS CZ s.r.o., Havířov
Celkem stran: 48
Básně členů LKPB uspořádala a grafickou úpravu provedla: Dajana Zápalková
Ilustrace: Archiv Dne poezie
Rok 2019, téma: Otevřete oči – 23 básní od 12 členů LKPB, + jedno závěrečné zamyšlení
Rok 2020, téma: Konec a počátek – 22 básní od 14 členů LKPB + doslov
.jpg)
Nástěnný kalendář 2021 LKPB
Kresby: Bronislava Dudová
Básně: členové Literárního klubu P. Bezruče Frýdek-Místek
Formát: A3 Tisk: MG PRESS CZ s.r.o., Havířov
Celkem: 12 kreseb a studií obrazů + 4 obrazy na obálce kalendáře
13 básní + 1 na obálce od 10 autorů
.jpg)
Říjnová schůzka byla obohacena o vyprávění historika a grafika Jarka Bednáře.
Listopadová schůzka proběhne v úterý 3. 11. v 15,30h v restauraci park ve Frýdlantě n./O. Rozdáme si almnachy za r. 2020, určitě přijďte.
Srdečně všechny zve předsedkyně
Zdeněk Hledač převzal ocenění:
2. místo v soutěži o nejlepší detektivní povídku roku od Společnosti Agathy Christie
3. místo v soutěži o nejlepší povídku detektivního žánru Cena Havrana od České asociace autorů detektivní literatury (AIEP)
https://www.ceskadetektivka.cz/node/118
Členská schůze LKPB se bude konat v úterý 6.října 2020 od 15.30h v restauraci Park ve Frýdlantě n./O.
Přivítáme zajímavého hosta, nenechejte si ujít!!
Těším se na vás všechny, předsedkyně
Poezie v obrazech -
tak nazval výstavu svých děl Milan Pastrňák z Václavovic. Je možné ji po dobu dvou měsíců shlédnout v knihovně v Bašce, kde byla 3. září zahájena autorovou vernisáží.
Obrazy tvoří především olejomalby. Najdete zde různorodá témata, od historických námětů, přes všední život, portréty osob, až po krajinomalbu, o které autor říká, že krajinu maluje ze všeho nejméně. Při malování zastává názor, že obraz musí mít duši a ne vždy je snadné pomoci štětce a barev zachytit na plátně vše. Přesto, když si jeho obrazy prohlédnete, cítíte nejen duši díla, ale najdete i umění kompozice, náladu, hru barev, dynamičnost a dramatický výraz. Milan Pastrňák sám o sobě tvrdí, že je samouk, malovat se učil podle staré učebnice z dob první republiky, pak navštívil nejrůznější evropské galerie, spolupracoval a učil se od zkušených malířů. Píle a pracovitost jistě v umění nestačí, k tomu musí být i talent a tím zmiňovaného malíře život štědře obdařil. Říká se, že kdo má talent, má obvykle talenty dva. Toto tvrzení je u něj zcela pravdivé. Je nejen skvělý malíř, ale i básník. Jeho romantické verše o lásce, vojně, životě mohli návštěvníci vernisáže vyslechnout v podání autorových kolegů z Literárního klubu Petra Bezruče (LKPB), který sdružuje literáty z Beskyd.
Největším koníčkem a láskou Milana Pastrňáka zůstává však především historie. Svým hloubáním a zájmem o ni se z básníka a malíře stává autor literatury faktu, o čemž svědčí nemálo publikací a knih od Václavovic, přes legionáře až ke knize o šenovském zámku, kterou napsal společně s kolegy z letopiseckého aktivu, jenž pracuje při městském Muzeu v Šenově.
A co dodat na závěr? Jak velké jsou Pastrňákovy dispozice – píle, pracovitost, záliba v umění tak moc je on sám skromný a pokorný k životu i práci. Věříme, že jeho oddanost k těmto ušlechtilým zájmům zanechá zřetelné stopy pro další generace. Milane, přejeme ti spoustu sil v dalším snažení, přítulnost múz, nevysychající paletu barev a veršů. Děkujeme, že jsi.
Malování
Hledal jsem tě
ve tvém městě.
Chodili se mnou lidé
se štětci a paletami,
nemluvil jsem s nimi,
pořád malovali.
Hledal jsem tě celý den
až večer jsem tě našel,
když jsem tě ale pohladil,
rozmazal jsem tě.
(z autorovy sbírky Červený autobus) Za LKPB Pavlína Kollárová
Dlouholetá členka Ludmila Tělecká oslavila na členské schůzce 4. 8. 2020 své životní jubileum - 75 let. Blahopřejeme!
Svoji knihu Šeptám ti do klína pokřtil se svými kolegy na schůzce 4. 8. 2020 Zdeněk Hledač.
kmotry knihy byli: Dajana Zápalková, Milan Pastrňák
Knihu lze zakoupit na:www.kniznieshop.cz
Členové LKPB Melanie Nováková a Zdeněk Hledač byli úspěšní v literární soutěži Můj svět, kterou vyhlašuje městské knihovna Frýdek-Místek.
poezie nad 30 let:
3. místo: NOVÁKOVÁ Melanie
3. místo: HLEDAČ Zdeněk
BLAHOPŘEJEME!
Výběr z úspěšných básní Melanie Novákové:
Dojemné maličkosti
Nad řekou
se něžně dotklo
babí léto její tváře
S podzimem se
přetahuje o život
Jantar s langošem
má v podvečeru
tolik chutí...
Pohledem hladí
svět všude okolo
Přihlouple se usmívá
Inzerát
Osamělé houpačky
visí nehybně z trámu
Silueta sedaček vypadá
jako dětská kresba úsměvu
Houpačky hledají dětské zadky
Výběr z úspěšných básní Zdeňka Hledače:
pánu
upírám oči k nebi: Bože,
i když už asi víš, že nejsi
nedopusť, abych žil tak zmožen -
ať je mi stále dobře, přej si!
potom si klidně ustel v peří
andělů, které zapřu taky...
jenom sám v sebe pevně věřím!
(a ještě, v nouzi, na zázraky)
každý můj den noc
netuším, zač je toho loket
(občas si pískám v kostele)
pro svůdnost loktů místních koket
každý můj den je neděle
za oko oko nevyměním
zub za zub? - ten tvůj milost má…
nadšeně na svět zuby cením
každá má noc je milostná
pro každou chvilku tahám pilku
na každý pád mám v kapse led
nehledám chlup (ni na zátylku)
jen když smím k té tvé přivonět
